|
|
Představy o trávení (volného) času při hlídání z pohledu dětí, rodičů a pečujících osob
HOLUBOVÁ, Monika
Práce se zabývá představami o trávení volného času hlídaček, o představě času během hlídání a toho, jak na tento čas dle jejich mínění nahlíží děti a rodiče. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak hlídačky nahlíží na svůj volný čas a dále na čas, který tráví při hlídání dětí. Současně je cílem zjistit, jakou představu mají z pohledu hlídačky o tomto času rodiče a hlídané děti. V teoretické části jsou osvětleny okolnosti pečujících osob (hlídaček), rodiny a výchovy a v neposlední řadě volného času. Témata jsou zvolena taková, která jsou potřebná k představení hlídání dětí jako komplexu. Praktická část obsahuje podstatné části z rozhovorů s respondentkami. Zaměřuje se na vnímání volného času pečujících osob, jaká úskalí hlídání dětí doprovází. Také jak pečující osoby (hlídačky) naplňují čas během hlídání dětí a jak si myslí, že to chtějí děti a jak si to dle nich představují rodiče.
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Podoby harmonizace osobního a pracovního života sendvičové generace u vedoucích pracovníků
Řehořová, Martina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o novodobém fenoménu sendvičové generace se zaměřením na vedoucí pracovníky. V úvodní části je pozornost věnována poznatkům o demografických změnách, které s tímto jevem souvisejí. Dále je vymezena role pečovatele o dítě a seniora v kontextu sociální politiky v České republice. Na základě výchozích poznatků o rolovém konfliktu pečovatele a pracovníka bylo realizováno výzkumné šetření, které se zabývá identifikací konkrétních dopadů - v osobním i pracovním životě - takové situace na jedince, jenž se souběžně ocitá v roli vedoucího pracovníka a pečovatele o dítě i seniora. S účastníky kvalitativního výzkumu byl veden polostrukturovaný rozhovor, jehož předmětem byly tematické okruhy týkající se příčin a okolností informantovy role pečovatele a vedoucího pracovníka. Analýza dat poté ukázala, jaké konkrétní dopady mají faktory, které harmonizaci ovlivňují, na osobní a pracovní život vedoucího pracovníka v sendvičové generaci. Klíčová slova sendvičová generace, pečovatel, harmonizace, senior, dítě, vedoucí pracovník, osobní život, práce
|
|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
|
|
Osamostatňování klientů zařízení náhradní výchovné péče v mezinárodním srovnání
Prokop, Petr ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Stěžejním tématem práce je osamostatňování klientů v systému náhradní výchovné péče. V rámci mezinárodního srovnání jsou autorem zachyceny a analyzovány problémy, které tento proces provázejí. Práce obsahuje nejen závěry, ke kterým autor dospěl na základě výzkumného šetření ve vybraných zemích (ČR a Polsko), ale i vhodná doporučení, jakým způsobem problém osamostatňování klientů náhradní výchovné péče řešit. Úvodní část je věnována teoretickým východiskům, mezinárodnímu srovnání a příkladům dobré praxe v zahraničí. Autor sleduje názory různých odborníků na příčinné souvislosti problému, od vlivu biologické rodiny, přes socializaci klientů náhradní výchovné péče, až k samotným problémům institucionální péče. Tyto názory a postřehy následně uvádí do kontextu. V metodologické a výzkumné části se autor snaží odpovědět na stěžejní otázku: "Jakým způsobem jsou klienti zařízení náhradní výchovné péče připravováni na osamostatnění?" Autor v rámci kvalitativního designu výzkumu zprostředkovává čtenářům reálnou situaci, kterou osamostatňující se klienti a jejich vychovatelé prožívají. V tomto popisu se autor snaží o maximální autentičnost. Závěrečnou část věnuje autor shrnutí výsledků výzkumu, návrhům změn a současně také návrhu řešení výzkumného problému. Součástí celé práce jsou komentáře autora, jejichž...
|
|
|
Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory
Stratilová, Iveta ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Iveta Stratilová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života osob pečujících o nesoběstačné seniory Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 147 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: senior, pečující osoba, CMP, stáří a stárnutí, nesoběstačnost, poskytovaná péče Bakalářská práce v teoretické části zjišťuje kvalitu života osob pečujících o nesoběstačného seniora. Definuje pojmy, které se k dané problematice vztahují - senior, stáří, pečující osoba, nesoběstačnost, biologické, psychické a sociální potřeby seniora, cévní mozková příhoda. Zaměřuje se na problémy pečujících osob, které tuto péči doprovázejí. V empirické části autorka studovala životní problémy pěti žen, které pečují 2-5 let o nesoběstačné seniory. Ve výzkumu byl využit kvalitativní přístup - nestandardizované pozorování, vyprávění a polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla porovnána vzájemně a s odbornou literaturou. Na základě výsledků autorka navrhla možné intervence, které by mohly pečujícím osobám usnadnit péči o nesoběstačného seniora.
|
|
|
Podoby harmonizace osobního a pracovního života sendvičové generace u vedoucích pracovníků
Řehořová, Martina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o novodobém fenoménu sendvičové generace se zaměřením na vedoucí pracovníky. V úvodní části je pozornost věnována poznatkům o demografických změnách, které s tímto jevem souvisejí. Dále je vymezena role pečovatele o dítě a seniora v kontextu sociální politiky v České republice. Na základě výchozích poznatků o rolovém konfliktu pečovatele a pracovníka bylo realizováno výzkumné šetření, které se zabývá identifikací konkrétních dopadů - v osobním i pracovním životě - takové situace na jedince, jenž se souběžně ocitá v roli vedoucího pracovníka a pečovatele o dítě i seniora. S účastníky kvalitativního výzkumu byl veden polostrukturovaný rozhovor, jehož předmětem byly tematické okruhy týkající se příčin a okolností informantovy role pečovatele a vedoucího pracovníka. Analýza dat poté ukázala, jaké konkrétní dopady mají faktory, které harmonizaci ovlivňují, na osobní a pracovní život vedoucího pracovníka v sendvičové generaci. Klíčová slova sendvičová generace, pečovatel, harmonizace, senior, dítě, vedoucí pracovník, osobní život, práce
|
|
| |
|
|
Péče o seniora v domácím prostředí
TROJÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden responde
|
|
|
Význam pečovatelské služby u seniorů s duševním onemocněním (neuróza a deprese)
DOHNALOVÁ, Helena
Senioři ztrácí schopnost pohybu a sociálního kontaktu, ztráta jejich blízkých vede k velkým otřesům v psychice. A senioři ztrácí i schopnost prožívat štěstí a radost. Na sklonku svého života jsou navíc odkázáni na cizí pomoc. Šlo mi o to dokázat zda pomoc v domácnosti je pro seniory koupenou službou, nebo pečovatelé doplňují i chybějící moment v kontaktu a v komunikaci s okolním světem.
|
host ::
RSS.